Rozhodly jsme se, že uděláme anketu pro náš oblíbený časopis. Ptaly jsme se neznámých, náhodně vybraných mužů, jaký používají parfém. Najednou jsme ucítily krásnou dámskou vůni. Jaké bylo ale naše překvapení, když jsme se otočily! Nositel této vůně se dámě zdaleka nepodobal. Stál od nás asi padesát metrů otočen zády. S rozpaky jsem došla až k němu a ještě rozpačitěji řekla Dobrý den. Promiňte, pane, děláme anketu. Chtěla bych se Vás zeptat, jaký používáte parfém?""

""No, víte, to je moje nejoblíbenější vůně."" ozval se vysoký neidentifikovatelný hlas a celé individuum se otočilo.

V tom okamžiku se všechny mé rozpaky změnily ve zděšení, protože jsem stála tváří v tvář svému zpravodajskému kolegovi Honzajsovi. I jeho zděšení bylo obrovské - rychle setřel make-up, naladil hluboký hlas a nasadil svůj známý úsměv. ""Ahoj, co tady děláte? povídá. V tu chvíli jsme se na sebe s Katkou podívaly a nevěděli jsme, co si máme myslet. Stál před námi ten Honzajs, jak jsme ho znaly dřív, ale ta vůně!?

Dodatek: Celý víkend se Honzajs choval normálně, ale vůně přetrvává....

[Tomajda]

To si vypiješ... [Hjs]